INFORMACE

Zde najdete kompletní přehled informací o nastalé situaci. Myslíme si, že se nám podařilo dát dohromady poměrně uceleně vše, co by vás mohlo zajímat. Vzhledem k obsáhlosti doporučujeme vyhledávat konkrétní informace, které vás zajímají, například přes klávesovou zkratku ctrl+f.


Co žádáme:

  • ŽÁDÁME o okamžité povolení vstupu humanitární pomoci, lékařům, novinářům a aktivistům do zóny výjimečného stavu,
  • ŽÁDÁME o ukončení praxe tzv. pushbacks (hromadného vytlačování jednotlivců a rodin s dětmi na běloruskou stranu hranice),
  • ŽÁDÁME o respektování práva - jak polského, tak mezinárodních konvencí (především Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, kterou jsou vázané členské státy EU, a Listiny základních práv Evropské unie),
  • ŽÁDÁME o ukončení kriminalizace lidí, kteří se snaží postiženým na hranicích zachránit život.

Co se děje

Na polsko-běloruských hranicích probíhá humanitární krize. Lidé jsou tam v této zimě uvězněni v lesích - nemohou tam ani zpět.

Lidé především ze Sýrie, Iráku, Afghánistánů, Jemenu a afrických zemí se snaží dostat do Polska na polsko-běloruské hranici a požádat zde o azyl.

Jsou to lidé, kteří se vydali hledat bezpečné místo pro své blízké, protože život tam, odkud pocházejí, je příliš nebezpečný. Podlehli falešným zprávám, které účelově šíří běloruská strana, že přes bělorusko-polskou hranici vede snadná cesta za záchranou a do Evropy. Pro zoufalé lidi prchající z válečných zón to zní jako zázrak. Realita končí ale v mrazivé tmě kdesi v pohraničních lesích bez přístupu k vodě, jídlu, zdravotní péči a bezpečí.

Nejhorší situace je pro děti, staré, nemocné a jinak zranitelné (např. těhotné ženy) - ti nemají zdatnost, aby hranici překonali (jako se to občas podaří silným mužům).

Na místě je několik tisíc lidí, z toho asi 20 - 30 % jsou děti. Lidé na místě odhadují, že je to asi 1.000 dětí.

Ti, co přežívají, jsou promrzlí, mají na sobě po mnoho dní mokré oblečení. Některé z tisíce dětí ztratily po cestě botičky a jdou lesem bosé. Spí v lese, kde v noci klesá teplota pod nulu. Muži a ženy, kteří chtějí zachránit životy svých dětí, je zahřívají vlastním tělem.

Na podchlazení zemřelo už nejméně devět lidí. Největší riziko úmrtí na podchlazení hrozí kojencům.

Zdravotníci, kterým se podařilo poskytnout některým z nich lékařskou pomoc, zaznamenali především tyto potíže: bolest žaludku, nevolnost, zvracení (často trvající několik nebo desítky dní, způsobené pitím kontaminované vody z okolních nádrží), slabost, dehydratace, nachlazení, infekce a doprovodné stavy horečky, poranění nohou, několik pacientů hlásilo bolest po zranění způsobených bitím (pravděpodobně běloruskými pohraničníky).

Nejmladším pacientem bylo rok a půl staré dítě!

Proč se to děje

Jde o výsledek záměrné kampaně běloruských úřadů v reakci na sankce uvalené zeměmi Evropské unie na Lukašenkův režim.

Minsk organizuje dopravu pro cizince nebo usnadňuje toto cestování tím, že ochotně poskytuje krátkodobá běloruská víza.

Poté, co legálně dorazí do Běloruska, jsou lidé ze země přepraveni k hranici a nuceni ji překročit.

Některým lidem se to podaří - jsou to ale ti nejsilnější, kteří se potom volně pohybují po zemích EU. Ti nejslabší (děti a jejich rodiče, nemocní) zůstávají uvězněni v lesích mezi dvěma státy. Tento systém je tedy děravý a zároveň velmi krutý. Přes Polsko do EU se tak dostávají lidé bez kontroly.

Rusko chce, aby EU Bělorusko finančně podporovala, tak jako podporuje Turecko (jakožto "nárazník" proti uprchlíkům, kteří by se do Evropy chtěli dostat tudy). Cílem je tedy destabilizace EU.

Je postup Polska legální?

Podle pravidel EU by migranti měli žádat o azyl v první (bezpečné) zemi, do které vstoupí.

Podle polského a mezinárodního práva by ústní prohlášení o vůli požádat o azyl (a organizace na místě potvrzují, že lidé takto činí) mělo postačovat k tomu, aby úředník zahájil řízení o udělení mezinárodní ochrany.

Praxe často vypadá následovně: lidé požádají o azyl v Polsku. Když jsou u toho novináři, pohraničníci začnou s procedurou mezinárodní ochrany a verifikace. Když u toho novináři nejsou, tak papíry s žádostí o ochranu roztrhají, lidi naloží do nákladního vozu a odvezou je do lesa a tam je vyženou zpátky na běloruskou stranu. Někdy u toho, když lidé jít nechtějí, používají psy. Na běloruské straně jsou pak běloruští pohraničníci, kteří je bijí nebo jim střílí pod nohy a posílají je zase zpět do Polska. Je to takový smrtící ping-pong, jak sami migranti říkají.

Polsko tedy svoje vlastní zákony a úmluvy, ke kterým se zavázalo jako členský stát EU, nedodržuje.

Polská vláda argumentuje tím, že pohraniční stráž plní svou povinnost bránit cizincům v nelegálním přechodu hranice. Přestože státy mají suverénní právo regulovat vstup cizích občanů, mezinárodní právo (v Polsku závazné) uvádí, že opatření přijatá za tímto účelem nesmí nikomu bránit v podání žádosti o mezinárodní ochranu.

To vyplývá i z judikatury ESLP (Evropský soud pro lidská práva) a vnitrostátních zákonů, včetně polské ústavy, která zaručuje právo žádat v Polsku o azyl. Cizinci překračující hranice jsou povinni vlastnit platné doklady opravňující ke vstupu do Polska (včetně pasu a víza), to se však netýká osob žádajících o mezinárodní ochranu.

V loňském roce ESLP rozhodl, že Polsko porušilo práva čečenských žadatelů o azyl tím, že nezákonně ignorovalo jejich žádosti o mezinárodní ochranu, když je odmítalo v rámci rozšířené praxe na hraničním přechodu Terespol.

Jaké je řešení polské vlády?

V reakci na současné nezákonné jednání úřadů na východní hranici polská vláda pracuje na změně azylového zákona, aby odrážel plán vpustit do Polska co nejméně uprchlíků.

Návrh zákona usiluje o vyhoštění osob bez jakýchkoli procesních záruk, které nabízel předchozí systém. Má umožnit ignorování žádosti o mezinárodní ochranu v situacích, jako jsou dnes na polsko-běloruských hranicích.

Ministr vnitra také vydal dekret - na který se odvolává pohraniční stráž - který jim umožňuje vracet lidi, kteří nelegálně překračují hranice. Tyto změny zákona jsou pokusem o legitimizaci nezákonných vracení v Polsku, která porušují Ženevskou úmluvu a právo EU.

Mají ti lidé možnost vrátit se do běloruského vnitrozemí? Proč se o uprchlíky nepostará Lukašenko?

Ne. Za zády mají běloruské složky, které na ně budou tlačit, aby se dál pokoušeli dostat do Polska, a před sebou mají polské ozbrojené složky, které jim to nedovolí. Takto situace na hranicích vypadá už víceméně tři měsíce. Většinou se to ale odehrává v polské zóně mimořádného stavu, která je podél celé hranice s Běloruskem v šířce od 3 do 11 kilometrů. Lidé, kteří v té zóně uvíznou, jsou uvěznění mezi ozbrojenými složkami. Jedni je vyhazují na jednu stranu, druzí na druhou.

Je také příznačné, že vzhledem k zoufalé situaci v Bělorusku jsou občané této země v současnosti největší skupinou, která v Polsku dostává azyl. Polské agentury říkají, že pouhá žádost o ochranu v Polsku může být považována za důvod k represím v Bělorusku - což také demonstruje oficiální polský pohled na stav dodržování lidských práv v Bělorusku.

Migranti jsou pro Lukašenka nástrojem - zbraní, nikoliv lidmi. Takto k nim i přistupuje - běloruská pohraniční stráž znovu a znovu nutí tyto lidi překonávat ostnatý drát a pronikat do Polska.

Cílem Lukašenka není, aby se migranti volně pohybovali po Bělorusku, potřebuje je na polských hranicích - proto jakmile se tam ocitnou, není pro ně cesty zpět.

Nepochybujeme o tom, že režim, který pronásleduje i vlastní občany, nebude mít žádný problém se již nepoužitelných migrantů zbavit fyzickou likvidací (ostatně o to se postará sama příroda).

Polská vláda sděluje, že běloruská pohraniční stráž pečlivě sbírá veškeré materiály dokumentující násilí ze strany polské pohraniční stráže. Toto dovoluje předpokládat, že jedním z cílů této hybridní války je diskreditace Polska - a Polsko bohužel tuto návnadu bez jakékoliv reflexe polyká.

Proč jim nikdo nepomůže?

Polská vláda do této zóny zakázala vstup novinářům i humanitární pomocníkům, lidé jsou tedy ponechání bez základní pomoci. Všude na světě i ve válečných zónách působí média i humanitární organizace.

Pomáhat se snaží rezidenti - lidé, kteří v oblasti žijí. Za pomoc těmto lidem jim však hrozí trestní stíhání.

Co žádáme po ČR

Aby vyjádřila směrem k Polsku laskavý, ale velmi rozhodný nesouhlas s tím, jak se postavili k agresi ze strany Lukašenka (migranty, které na hranice nasměroval, přijali jako rukojmí, odepřeli jim právo na žádost o azyl, ty nejslabší nechávají v zoufalé situaci, v mrazech, bez jídla a vody - ti statní si nelegální cestu do EU často najdou). Nezpochybňujeme, že by Polsko mělo chránit hranice. "Pushbacky" (hromadné vytlačování jednotlivců a rodin s dětmi na běloruskou stranu hranice) ale nejsou žádná ochrana hranic, ale druhý pokus pro silné a ortel pro slabé.

Aby nabídla pomoc sousednímu státu (např. pomoc se zprocesováním žádosti o mezinárodní ochranu alespoň těm lidem, kde jsou k tomu humanitární důvody (děti, špatný zdravotní stav atd.).

Aby nabídla Polsku účast našich humanitárních organizací.


Kdo je imigrant

Cizinec, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru;

Kdo je ekonomický migrant

Cizinec, který svou zemi opustil dobrovolně s cílem zlepšení svého ekonomického postavení. Ekonomický migrant se může na území ČR vyskytovat jak v legálním, tak v nelegálním postavení v závislosti na oprávnění, kterým disponuje. Ekonomické důvody však nejsou důvodem pro udělení mezinárodní ochrany;

Kdo je uprchlík

Uprchlíci jsou kategorií osob zvlášť definovanou a chráněnou mezinárodním právem. Jsou to lidé nacházející se mimo svoji zemi původu kvůli obavám z pronásledování, konfliktu, násilí nebo jiných okolností, které vážně narušily veřejný pořádek, kteří z tohoto důvodu potřebují "mezinárodní ochranu". Jejich situace je často tak nebezpečná a nesnesitelná, že překročí státní hranice a hledají bezpečí v okolních zemích, čímž se stávají mezinárodně uznanými "uprchlíky", a jako takoví mají přístup k pomoci států, UNHCR a příslušných organizací. Jsou uznáni za uprchlíky právě proto, že je pro ně příliš nebezpečné vrátit se domů, a proto potřebují nalézt útočiště jinde. Jsou to lidé, pro které by odepření azylu mohlo mít fatální následky.

Kdo je žadatel o azyl

Termín "žadatel o azyl" je často zaměňován za "uprchlíka" či "azylanta". Žadatelem o azyl se rozumí člověk, který o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu před pronásledováním nebo nebezpečím vážné újmy v zemi původu. Každý uprchlík je tedy nejprve žadatelem, ale ne každý žadatel bude nakonec uznán uprchlíkem. V době, kdy člověk čeká, zda jeho žádosti bude vyhověno či nikoli, hovoříme o "žadateli o azyl" či "žadateli o mezinárodní ochranu".

Samo označení "žadatel o azyl" v sobě neobsahuje hodnocení nároku na udělení statusu uprchlíka. Rozumíme jím pouze a jedině skutečnost, že daná osoba o mezinárodní ochranu požádala, přičemž o nároku na udělení statusu bude rozhodnuto na základě vnitrostátní právní úpravy. Lidé, jejichž žádosti není v řádném řízení vyhověno, resp. mezinárodní ochrana jim není udělena ani formou azylu ani formou doplňkové ochrany, mohou být vráceni do země původu.

Efektivita azylového systému má proto v řízení o udělení mezinárodní ochrany klíčový význam. Pokud je systém rychlý, spravedlivý a účinný, každý žadatel, který je uprchlíkem, tento status získá, zatímco ti, kteří na mezinárodní ochranu nárok nemají, z ní nemohou těžit.

Co se stane, když policie zachytí cizince, který nemá doklady, má falešné doklady nebo nemá povolení k pobytu tzn. pobývá na našem území nelegálně?

Pokud policie zjistí, že se cizinec pohybuje na našem území nelegálně, zajistí ho dle zákona o policii, a to na maximálně na 48 hodin.

V této lhůtě musí policie provést základní úkony směřující k ověření jeho totožnosti. Dále musí zjistit informace, zda je či není žadatelem o azyl v jiné zemi nebo z jaké státu k nám přišel. Součástí této procedury je mimo jiné i odebrání otisku prstů.

Zajištěná osoba musí být do 48 hodin propuštěna a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, a nebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců.

Celý tento proces je stejný u všech nelegálně pobývajících cizinců, tedy u cizinců bez dokladů, cizinců s falešnou identitou nebo cizinců bez platného povolení k pobytu.

Jaký je další postup se zadrženými migranty, kteří žádost o azyl nepodají?

Pokud jsou cizinci zajištěni za účelem realizace správního vyhoštění (do domovského státu), jsou ze strany policie činěny úkony k (fyzické) realizaci vyhoštění. Tzn. zjištění/ověření totožnosti cizince, vystavení náhradního cestovního dokladu, zajištění letenky. Pokud cizinci platnými cestovními doklady disponují, je zajišťována letenka do země původu.

Jaký je postup, pokud žadatel o mezinárodní ochranu nemá doklady?

FRONTEX (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) má pro tyto případy stanovené postupy. Původ žadatele se zjišťuje na základě toho, jakým jazykem mluví, podle konkrétního dialektu, na základě znalosti místních reálií. kontaktů, na které odkazují atd.


© 2021 Zóna naděje | Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!